je jednou z nejvyhledávanějších kulturních a turistických destinací na světě, uvádějící v úžas svou historickou architekturou. Dále se vám pokusíme přiblížit to nejzajímavější z tohoto magického města.
jež je domovem Hotelu OPERA, založil roku 1348 král Karel IV. Nachází se zde hlavní pražský bulvár Václavské náměstí, plný obchodů a restaurací. V jeho horní části pak stojí bronzová jezdecká socha knížete Václava (1912) od J. V. Myslbeka a za ní Národní muzeum (1818). Na opačném konci této čtvrti, přímo u Vltavy, se nachází Národní divadlo (1868).
Tato část Starého města je bývalou Židovskou čtvrtí. Staro-nová synagoga (1270) je nejstarší synagogou v provozu v Evropě. Růžová synagoga (1535) jako místo uctívání je popsáno jmény, daty narození a zmizení 77297 obětí českomoravského holocaustu. Španělská synagoga (1868), pojmenovaná pro svůj maurský vnitřek, nabízí ukázky života židů v České republice od vzniku samostatného státu po současnost. Snad nejvíce ztělesňuje ducha Prahy starý židovský hřbitov, již od 15. století památník důstojnosti navzdory pronásledování a utrpení.
bylo od 10. století srdcem pracovních příležitostí a do počátku 20. století se zde nacházelo největší tržiště. Socha Jana Husa dominuje náměstí stejně jako vzpomínka na jeho mučednickou smrt dominuje české historii. Byla postavena v roce 1915, 500 let poté, co byl tento náboženský reformátor na náměstí upálen. Nedaleká Staroměstská radnice (1338) byla během 2. světové války vážně poškozena, ale slavný orloj (1410) přežil. Návštěvníci vrhají udivené pohledy na mechanický div a každou hodinu čekají, až Smrtka zacinká zvonkem, převrátí přesýpací hodiny a začne přehlídka apoštolů kynoucích přihlížejícím.
Procházkou po Královské cestě směrem k Vltavě dojdete na KARLŮV MOST, který slouží již 600 let - díky tomu, jak praví legenda, že se do malty přidávala vejce.
V okolí Staroměstského náměstí dále stojí za shlédnutí Prašná brána (1457), neslavně známá díky defenestracím; Palác Kinských (1765) s nejhezčí rokokovou fasádou v Praze či gotický kostel sv. Jakuba (1350).
je nejmalebnější část Prahy, známá svými barokními paláci. Příkré úzké ulice klikatící se směrem k Hradu voní romantikou a záhadou. Místo je jako stvořené pro filmaře (Amadeus, Mission Imposssible, XXX, Blade). Malá Strana vznikla v 8. až 9. století jako tržní osada a během Husitských válek na začátku 15. století byla téměř zničena. Dominantou čtvrti je Chrám sv. Mikuláše (neplést si se stejnojmenným kostelem na Staroměstském náměstí), výjimečná stavba s velkou zelenou kupolí, v níž se nachází největší freska v Evropě (Život sv. Mikuláše od Johanna Krackera z roku 1770).
je pravděpodobně největší starověký hrad na světě. Je 570 metrů dlouhý, průměrně 128 metrů široký a zabírá plochu 7,28 hektarů. Je to nejnavštěvovanější místo v Praze. Pražský hrad je sídlem české vlády od dob knížete Bořivoje, který zde jako první založil opevněné sídlo v 9. století. Nejvyhledávanějšími památkami jsou gotický Chrám sv. Víta (1344) s bohatě zdobenou Kaplí sv. Václava a Starý Královský palác (1135) s Vladislavským sálem, který ještě dnes slouží pro volbu nového prezidenta. Neobvyklou zajímavostí je také síť tunelů, které postavila komunistická vláda v roce 1950 pro snazší přístup do krytů.
Tato rezidenční čtvrť za západní bránou Pražského hradu je plná zachovalých barokních a rokokových staveb. Hradčanské náměstí si udržuje svou podobu od středověku. V jeho středu stojí sloup od Ferdinanda Brokoffa (1726) připomínající boj Prahy proti moru. Na Loretánském náměstí je nejzajímavější barokní Loreta (1626) se světoznámou zvonkohrou, pozoruhodné poutní místo, jež má připomínat dům Panny Marie. Dalším z vyhledávaných cílů je Strahovský klášter (1140, dokončený v 18. století), jehož součástí je barokní kostel, v němž údajně hrával Mozart, a Strahovská knihovna s mimořádnou sbírkou knih a fresek.
Tento 318 metrů vysoký kopec pokrytý soustavou parků představuje jednu z největších zelených ploch v Praze. Skvěle se hodí pro klidnou procházku a je odsud dokonalý výhled na "město 100 věží". Na vrchol se můžete dostat lanovkou. Nedaleko konečné stanice se nachází Štefánikova observatoř a Petřínská rozhledna, 62 metrů vysoká kopie Eiffelovy věže, postavená u příležitosti Zemské jubilejní výstavy v roce 1891.
je podle starých pověstí nejstarší sídlo českých knížat, legendární kněžny Libuše a prvních Přemyslovců. Ve skutečnosti zdejší hradiště vzniklo později než Pražský hrad, asi v polovině 10. století. V areálu lze mj. navštívit vzácnou románskou rotundu sv. Martina z 11. století, gotický kostel sv. Petra a Pavla (přestavěn novogoticky na konci 19. století), Vyšehradský hřbitov, od roku 1869 sloužící jako pohřebiště významných osobností českého národa, se společnou hrobkou - Slavínem, podzemní kasemata, v nichž jsou umístěny originály některých barokních soch z Karlova mostu.